Kurz, který vás naučí systematicky řídit a kontrolovat kybernetickou bezpečnost v organizaci – bez nutnosti technického vzdělání. Projdete si legislativní rámec (NIS2, zákon č. 264/2025 Sb.), řízení rizik a bezpečnostních opatření i principy auditu, a to formou výkladu, případových studií a praktických cvičení, jejichž výstupem je registr aktiv, registr rizik a profesionálně formulovaný auditní nález.
Kurzy s lektorem
Kybernetická bezpečnost už není jen úkolem IT oddělení. Manažeři, auditoři i lidé odpovědní za rizika a compliance potřebují vědět, co má organizace chránit, jaká rizika řešit a jak poznat, že nastavená opatření skutečně fungují. Přesně na tyto otázky je postavený tento třídenní kurz.
Třídenní praktický kurz, který vás naučí posoudit stav kybernetické bezpečnosti organizace, identifikovat klíčová rizika a formulovat požadavky na jejich řízení a kontrolu v souladu se zákonem č. 264/2025 Sb. a směrnicí NIS2.
Nebudete se učit konfigurovat firewally ani penetračně testovat systémy. Naučíte se kybernetickou bezpečnost řídit, posuzovat a kontrolovat z pohledu člověka, který za ni nese odpovědnost.
Zorientujete se v NIS2, zákoně č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti a navazujících vyhláškách č. 409 a 410/2025 Sb. a pochopíte odpovědnost regulovaných subjektů i vrcholového vedení.
Naučíte se pracovat s logikou aktivum – hrozba – zranitelnost – dopad – opatření a vytvoříte si praktický základ pro systematické řízení kybernetických rizik.
Získáte přehled o organizačních i technických opatřeních, jako jsou IAM, MFA, segmentace, SIEM nebo patch management, a naučíte se posuzovat, zda jsou správně navržená a funkční.
Naučíte se identifikovat bezpečnostní rizika spojená s outsourcingem, cloudovými službami a dodavatelským řetězcem a posoudit bezpečnostní požadavky ve smlouvách s kritickými dodavateli.
Projídete si nejčastější typy kybernetických útoků a základní kroky reakce na incident – od detekce a eskalace až po vyhodnocení a lessons learned.
Naučíte se převést zjištění do podoby obhajitelného auditního nálezu podle logiky kritérium – skutečný stav – důkaz – odchylka – riziko – příčina – doporučení.
Seznámíte se se základními principy důvěrnosti, integrity a dostupnosti, legislativou NIS2 a zákonem č. 264/2025 Sb., odpovědností vedení a principy ISMS. Vytvoříte si jednoduchou mapu systému řízení bezpečnosti informací a pochopíte vazby na ISO/IEC 27001, ISO/IEC 27002 a GDPR.
Vytvoříte registr aktiv a registr rizik, projdete organizační i technická bezpečnostní opatření a naučíte se posuzovat rizika cloudu, outsourcingu a dodavatelského řetězce. Součástí je také kontinuita provozu a principy BCM/DR.
Seznámíte se s nejčastějšími kybernetickými útoky, řízením incidentů a principy auditu kybernetické bezpečnosti. Naučíte se formulovat auditní nálezy, hodnotit jejich závažnost a navrhovat odpovídající nápravná opatření.
Kurz nestaví na obecných bezpečnostních doporučeních, ale pracuje s aktuálním českým regulatorním prostředím – se zákonem č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti a navazujícími vyhláškami č. 409 a 410/2025 Sb. Získáte tak přehled odpovídající současným požadavkům, nikoli předchozí právní úpravě.
Celý kurz je postavený prakticky. Na cvičeních si vytvoříte registr aktiv a rizik, posoudíte dodavatelskou smlouvu a přepracujete zjištění do podoby profesionálního auditního nálezu. Neodnášíte si tedy jen pojmy a teorii, ale konkrétní postupy a pracovní model, který můžete začít používat ve vlastní organizaci.
Kurz vede expert na kybernetickou bezpečnost, který propojuje legislativní, manažerský a auditorský pohled s reálnými situacemi z praxe.
Jiřina je zkušená lektorka a expertka na analýzu informačních systémů, procesní analýzu a kybernetickou bezpečnost. Působí jako znalec v oboru kybernetika a své zkušenosti získala na významných projektech ve veřejné správě i soukromém sektoru – spolupracovala například s Ministerstvem vnitra, Úřadem vlády ČR, Českou národní bankou či Evropskou komisí.
Specializuje se na enterprise a business architekturu informačních systémů, aplikací a služeb. Výuce se dlouhodobě věnuje jak na Univerzitě Karlově, tak v rámci profesních kurzů, kde předává praktické zkušenosti z reálných projektů.
Vybrané zkušenosti:
Moderní kybernetické útoky už dávno nejsou založené jen na prolamování hesel nebo hledání technických zranitelností. Stále častěji cílí na člověka – na jeho důvěru, ochotu pomoci nebo potřebu rychle reagovat. Tomuto typu útoku se říká sociální inženýrství a podle odborníků jde o jednu z největších hrozeb současné kybernetické bezpečnosti.
Firmy ročně investují do vzdělávání zaměstnanců nemalé částky, ale ne každá certifikace se firmě vrátí stejně. Rozdíl mezi certifikací, která zvedne výkon týmu, a tou, která skončí jen jako logo v podpisu e-mailu, je často v tom, jak se vybírá. V článku najdete konkrétní kritéria, podle kterých certifikaci vybrat, a přehled toho, co se aktuálně vyplatí v IT provozu, projektovém řízení i kyberbezpečnosti.
Od 11/2025 platí v Česku nZKB, který výrazně rozšiřuje okruh regulovaných firem – podle odhadů se nově týká tisíců společností, které dosud o kyberbezpečnostní legislativě vůbec nemusely přemýšlet. Koho zákon zavazuje, jaké má lhůty a co konkrétně musí firma zavést, aby splnila zákonné povinnosti a zároveň skutečně snížila riziko incidentu?
Moderní kybernetické útoky už dávno nejsou založené jen na prolamování hesel nebo hledání technických zranitelností. Stále častěji cílí na člověka – na jeho důvěru, ochotu pomoci nebo potřebu rychle reagovat. Tomuto typu útoku se říká sociální inženýrství a podle odborníků jde o jednu z největších hrozeb současné kybernetické bezpečnosti.
Firmy ročně investují do vzdělávání zaměstnanců nemalé částky, ale ne každá certifikace se firmě vrátí stejně. Rozdíl mezi certifikací, která zvedne výkon týmu, a tou, která skončí jen jako logo v podpisu e-mailu, je často v tom, jak se vybírá. V článku najdete konkrétní kritéria, podle kterých certifikaci vybrat, a přehled toho, co se aktuálně vyplatí v IT provozu, projektovém řízení i kyberbezpečnosti.
Od 11/2025 platí v Česku nZKB, který výrazně rozšiřuje okruh regulovaných firem – podle odhadů se nově týká tisíců společností, které dosud o kyberbezpečnostní legislativě vůbec nemusely přemýšlet. Koho zákon zavazuje, jaké má lhůty a co konkrétně musí firma zavést, aby splnila zákonné povinnosti a zároveň skutečně snížila riziko incidentu?
