Akreditovaný rekvalifikační kurz (18-015-T) vás připraví na profesní roli manažera kybernetické bezpečnosti i na autorizovanou zkoušku profesní kvalifikace pod záštitou NÚKIB. Kurz je vhodný také pro zájemce bez hlubších zkušeností v oboru. Na kurz lze získat příspěvek až 50 000 Kč.
Kurzy s lektorem
Ucelená vzdělávací cesta od základů kybernetické bezpečnosti až ke státem uznávané profesní kvalifikaci Manažer/manažerka kybernetické bezpečnosti (18-015-T) s autorizací NÚKIB.
Na tento rekvalifikační kurz můžete získat příspěvek až 50 000 Kč.
Číslo jednací: MSMT-10373/2026-3
Platnost akreditace: 16. 7. 2026 – 15. 7. 2029
Výuka probíhá v rozsahu 31 výukových dnů rozložených do delšího časového období. Díky tomu si účastníci mohou rozsáhlou problematiku osvojovat postupně a průběžně získané znalosti aplikovat. Konkrétní termíny jednotlivých výukových dnů budou upřesněny podle vypsaného harmonogramu.
Rekvalifikační kurz Manažer/manažerka kybernetické bezpečnosti (18-015-T) představuje ucelenou vzdělávací cestu, která účastníka připraví od základů kybernetické bezpečnosti až ke státem uznávané profesní kvalifikaci s autorizací NÚKIB.
Profesní kvalifikace je zařazena na kvalifikační úroveň 7, tedy na úroveň odpovídající svou náročností magisterské úrovni vzdělávání. Kurz je vhodný i pro zájemce, kteří zatím nemají hlubší zkušenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a chtějí se připravit na novou profesní roli.
Hlavní výhodou programu je jeho komplexnost a přímé propojení s požadavky profesní kvalifikace. Nejde pouze o teoretický kurz. Výuka je zaměřena na znalosti a praktické dovednosti, které manažer kybernetické bezpečnosti skutečně využívá v praxi a které jsou následně ověřovány u profesní zkoušky.
Orientovat se v aktuální legislativě kybernetické bezpečnosti a souvisejících předpisech.
Řídit systém bezpečnosti informací (ISMS).
Identifikovat a hodnotit aktiva, hrozby, zranitelnosti a kybernetická rizika.
Vytvářet a vyhodnocovat bezpečnostní dokumentaci a opatření.
Řídit bezpečnost dodavatelů, přístupů, identit a organizačních změn.
Nastavovat bezpečnostní povědomí zaměstnanců.
Koordinovat řešení kybernetických bezpečnostních incidentů.
Řešit kontinuitu činností, BCP a DRP.
Aplikovat požadavky kybernetické bezpečnosti na konkrétní situace v organizaci.
Unikátní je zejména propojení dlouhodobé odborné přípravy, praktických úloh a případových studií s navazující autorizovanou profesní zkouškou. Účastník tak absolvuje celou cestu od získání potřebných znalostí přes jejich praktické procvičení až po ověření odborné způsobilosti.
Program je zakončen autorizovanou zkouškou profesní kvalifikace Manažer/manažerka kybernetické bezpečnosti (kód 18-015-T) dle Národní soustavy kvalifikací. Autorizujícím orgánem je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Po úspěšném složení zkoušky získá absolvent státem uznávané osvědčení o profesní kvalifikaci, kterým může doložit svou odbornou způsobilost pro výkon role manažera kybernetické bezpečnosti.
Kurz je určen zájemcům o kybernetickou bezpečnost, budoucím i současným bezpečnostním manažerům, IT specialistům a pracovníkům odpovědným za řízení rizik, ISMS nebo compliance. Vhodný je také pro uchazeče bez hlubších zkušeností v oboru, kteří se chtějí připravit na novou profesní roli.
Výuka probíhá v rozsahu 31 výukových dnů rozložených do delšího časového období. Konkrétní termíny budou upřesněny podle vypsaného harmonogramu.
Ano, o úhradu kurzu můžete požádat v režimu zvolené rekvalifikace. Úřad práce může na zvolené rekvalifikace jednoho účastníka vynaložit celkem až 50 000 Kč během období tří let. Schválení příspěvku není automatické ani nárokové – každou žádost posuzuje Úřad práce individuálně.
O zvolenou rekvalifikaci může požádat člověk vedený u Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Zájemcem může být i zaměstnaný člověk, který si chce rozšířit kvalifikaci nebo změnit profesní zaměření. Pro případnou úhradu musí být účastník veden v příslušné evidenci Úřadu práce.
Nemusíte. Vedle uchazečů o zaměstnání může o zvolenou rekvalifikaci žádat také zájemce o zaměstnání. Do této evidence se může zařadit například zaměstnaný člověk, který má zájem o jiné pracovní uplatnění a potřebuje pro svou další profesní cestu novou kvalifikaci.
Úřad práce posuzuje zejména to, zda rekvalifikace může zlepšit uplatnění žadatele na trhu práce, zda odpovídá jeho schopnostem, dosavadní kvalifikaci a zdravotnímu stavu a zda je zvolená profesní cesta účelná. V žádosti je proto vhodné srozumitelně popsat, jak kurz využijete ve své současné nebo budoucí práci.
Žádost je potřeba podat s dostatečným předstihem před zahájením kurzu, aby ji Úřad práce mohl posoudit a administrativně zpracovat. Doporučujeme žádost odeslat co nejdříve a nenastupovat do kurzu před jejím schválením. Aktuální lhůtu a přesný postup si vždy ověřte u svého kontaktního pracoviště Úřadu práce.
Přejděte na detail kurzu v databázi Úřadu práce, přihlaste se a postupujte podle pokynů pro podání online žádosti o zvolenou rekvalifikaci. O výsledku žádosti rozhoduje Úřad práce.
Přejít na kurz a vyplnit online žádostProfesní kvalifikace Manažer/manažerka kybernetické bezpečnosti (18-015-T) je v Národní soustavě kvalifikací zařazena na úroveň EQF 7. Ta vyjadřuje vysokou náročnost požadovaných znalostí, dovedností, samostatnosti a odpovědnosti, která je srovnatelná s úrovní výsledků učení magisterského vzdělávání.
Ne. Úroveň EQF 7 popisuje náročnost profesní kvalifikace, ale nenahrazuje vysokoškolské studium a nezakládá nárok na akademický titul. Po úspěšném absolvování autorizované zkoušky získáte státem uznávané osvědčení o profesní kvalifikaci, nikoli vysokoškolský diplom.
Pokud Úřad práce žádost schválí a účastník kurz úspěšně dokončí za stanovených podmínek, cenu rekvalifikace uhradí přímo vzdělávacímu zařízení. Jiné výdaje, například dopravu nebo případné lékařské vyšetření, Úřad práce v rámci zvolené rekvalifikace standardně nehradí.
Uvedené informace mají obecný charakter. Schválení a podmínky úhrady zvolené rekvalifikace vždy posuzuje Úřad práce ČR individuálně podle aktuálních pravidel a situace konkrétního žadatele.
Jiřina je zkušená lektorka a expertka na analýzu informačních systémů, procesní analýzu a kybernetickou bezpečnost. Působí jako znalec v oboru kybernetika a své zkušenosti získala na významných projektech ve veřejné správě i soukromém sektoru – spolupracovala například s Ministerstvem vnitra, Úřadem vlády ČR, Českou národní bankou či Evropskou komisí.
Specializuje se na enterprise a business architekturu informačních systémů, aplikací a služeb. Výuce se dlouhodobě věnuje jak na Univerzitě Karlově, tak v rámci profesních kurzů, kde předává praktické zkušenosti z reálných projektů.
Vybrané zkušenosti:
Moderní kybernetické útoky už dávno nejsou založené jen na prolamování hesel nebo hledání technických zranitelností. Stále častěji cílí na člověka – na jeho důvěru, ochotu pomoci nebo potřebu rychle reagovat. Tomuto typu útoku se říká sociální inženýrství a podle odborníků jde o jednu z největších hrozeb současné kybernetické bezpečnosti.
Firmy ročně investují do vzdělávání zaměstnanců nemalé částky, ale ne každá certifikace se firmě vrátí stejně. Rozdíl mezi certifikací, která zvedne výkon týmu, a tou, která skončí jen jako logo v podpisu e-mailu, je často v tom, jak se vybírá. V článku najdete konkrétní kritéria, podle kterých certifikaci vybrat, a přehled toho, co se aktuálně vyplatí v IT provozu, projektovém řízení i kyberbezpečnosti.
Od 11/2025 platí v Česku nZKB, který výrazně rozšiřuje okruh regulovaných firem – podle odhadů se nově týká tisíců společností, které dosud o kyberbezpečnostní legislativě vůbec nemusely přemýšlet. Koho zákon zavazuje, jaké má lhůty a co konkrétně musí firma zavést, aby splnila zákonné povinnosti a zároveň skutečně snížila riziko incidentu?
Moderní kybernetické útoky už dávno nejsou založené jen na prolamování hesel nebo hledání technických zranitelností. Stále častěji cílí na člověka – na jeho důvěru, ochotu pomoci nebo potřebu rychle reagovat. Tomuto typu útoku se říká sociální inženýrství a podle odborníků jde o jednu z největších hrozeb současné kybernetické bezpečnosti.
Firmy ročně investují do vzdělávání zaměstnanců nemalé částky, ale ne každá certifikace se firmě vrátí stejně. Rozdíl mezi certifikací, která zvedne výkon týmu, a tou, která skončí jen jako logo v podpisu e-mailu, je často v tom, jak se vybírá. V článku najdete konkrétní kritéria, podle kterých certifikaci vybrat, a přehled toho, co se aktuálně vyplatí v IT provozu, projektovém řízení i kyberbezpečnosti.
Od 11/2025 platí v Česku nZKB, který výrazně rozšiřuje okruh regulovaných firem – podle odhadů se nově týká tisíců společností, které dosud o kyberbezpečnostní legislativě vůbec nemusely přemýšlet. Koho zákon zavazuje, jaké má lhůty a co konkrétně musí firma zavést, aby splnila zákonné povinnosti a zároveň skutečně snížila riziko incidentu?
