V ceně kurzu jsou studijní materiály v elektronické podobě, které vám pomohou udržet si jasnou strukturu celého postupu i po školení. Materiály jsou prakticky zaměřené tak, abyste se k nim mohli vracet při řešení reálných problémů ve firmě.
Jaký je rozdíl mezi Hacking v Praxi 1 a Hacking v Praxi 2?
Hacking v Praxi 1 je základní kurz zaměřený na úvod do etického hackingu, mapování cíle a hacking Windows a WiFi sítí. Hacking v Praxi 2 na to navazuje na středně pokročilé úrovni a rozšiřuje záběr o webové aplikace, VoIP, mobilní telefony, bankomaty i hacking automobilů.
Pro koho je kurz Hacking v Praxi 2 vhodný?
Pro správce sítí, systémové administrátory, programátory, testery a zájemce o etický hacking se základními znalostmi a zkušenostmi. Vyžaduje znalost Windows, Linuxu a základů síťové bezpečnosti TCP/IP.
Jak probíhá test zranitelnosti webových aplikací podle OWASP?
Vychází se z metodiky OWASP Testing Guide a žebříčku OWASP Top 10, který mapuje nejzávažnější typy zranitelností jako SQL injection, XSS nebo CSRF. Kurz tyto zranitelnosti prakticky demonstruje a porovnává nástroje používané při penetračních testech webů.
Co potřebuji na kurz připravit předem?
Je potřeba vlastní notebook, výhodou je předem nainstalovaný VirtualBox nebo VMware s Kali Linuxem. Zvládnutí obsahu Hacking v Praxi 1 nebo srovnatelné znalosti Windows, Linuxu a síťové bezpečnosti pomůžou lépe sledovat pokročilá témata.
Jednorázové proškolení lze snadno doložit, samo o sobě ale nemusí změnit chování lidí ani snížit riziko. V článku najdete, jak zaměstnance rozdělit podle rolí, zvolit vhodný obsah a formát, sestavit školicí plán a skutečně vyhodnotit, jestli školení funguje. Přidáváme i přesné rozlišení toho, co v roce 2026 ukládá česká legislativa a co je doporučená praxe.
Útoky přes dodavatelský řetězec patří dnes k nejnebezpečnějším hrozbám v kybernetické bezpečnosti – útočníkovi stačí kompromitovat jednoho z vašich dodavatelů a dostat se do vašeho prostředí jejich dveřmi. V článku najdete systematický postup, jak toto riziko řídit ve třech fázích: od výběru dodavatele, přes smlouvu, až po řádné ukončení spolupráce.
Firmám budou chybět manažeři kybernetické bezpečnosti. Rekvalifikaci může plně uhradit Úřad práce.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti rozšířil okruh organizací, které musejí systematicky řídit kybernetická rizika. Roste proto poptávka po kvalifikovaných odbornících. Jedním z řešení nedostatku kvalifikovaných odborníků je rekvalifikace na pozici Manažer/manažerka kybernetické bezpečnosti, jejíž cenu může po předchozím schválení uhradit Úřad práce ČR až v plné výši.
Jednorázové proškolení lze snadno doložit, samo o sobě ale nemusí změnit chování lidí ani snížit riziko. V článku najdete, jak zaměstnance rozdělit podle rolí, zvolit vhodný obsah a formát, sestavit školicí plán a skutečně vyhodnotit, jestli školení funguje. Přidáváme i přesné rozlišení toho, co v roce 2026 ukládá česká legislativa a co je doporučená praxe.
Útoky přes dodavatelský řetězec patří dnes k nejnebezpečnějším hrozbám v kybernetické bezpečnosti – útočníkovi stačí kompromitovat jednoho z vašich dodavatelů a dostat se do vašeho prostředí jejich dveřmi. V článku najdete systematický postup, jak toto riziko řídit ve třech fázích: od výběru dodavatele, přes smlouvu, až po řádné ukončení spolupráce.
Firmám budou chybět manažeři kybernetické bezpečnosti. Rekvalifikaci může plně uhradit Úřad práce.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti rozšířil okruh organizací, které musejí systematicky řídit kybernetická rizika. Roste proto poptávka po kvalifikovaných odbornících. Jedním z řešení nedostatku kvalifikovaných odborníků je rekvalifikace na pozici Manažer/manažerka kybernetické bezpečnosti, jejíž cenu může po předchozím schválení uhradit Úřad práce ČR až v plné výši.