Profesní kvalifikace Analytik/analytička kybernetické bezpečnosti (kód 18-016-T) je určena pro odborníky, kteří chtějí formálně potvrdit schopnost analyzovat stav kybernetické bezpečnosti, vyhodnocovat rizika a navrhovat opatření v souladu s požadovaným standardem. Kvalifikace je součástí Národní soustavy kvalifikací, má úroveň 7 a autorizujícím orgánem je NÚKIB.
Kurzy s lektorem
Co je profesní kvalifikace Analytik kybernetické bezpečnosti?
Jde o oficiální kvalifikaci v rámci Národní soustavy kvalifikací (kód 18-016-T, úroveň 7), autorizovanou NÚKIB, která ověřuje schopnost analyzovat bezpečnostní incidenty, identifikovat hrozby a využívat bezpečnostní nástroje pro jejich detekci. Úspěšné složení zkoušky vede k získání státem uznaného osvědčení.
Pro koho je zkouška Analytik kybernetické bezpečnosti vhodná?
Pro bezpečnostní analytiky (SOC analytiky), IT specialisty a administrátory, pracovníky bezpečnostních týmů a odborníky na monitoring a analýzu kybernetických incidentů. Zúčastnit se může každý starší 18 let se základním vzděláním nebo účastník rekvalifikace.
Jak probíhá zkouška Analytik kybernetické bezpečnosti?
Zkouška má praktickou část, kde uchazeč řeší modelové situace, analyzuje bezpečnostní data (např. logy) a identifikuje hrozby, a ústní ověření, kde komise ověřuje pochopení souvislostí a navrženého postupu. Zkouška probíhá před dvoučlennou komisí v českém jazyce.
Jaký je rozdíl mezi Analytikem a Manažerem kybernetické bezpečnosti?
Analytik se zaměřuje na technickou analýzu bezpečnostních dat, detekci útoků a threat intelligence, zatímco Manažer řídí kybernetickou bezpečnost na strategické úrovni – politiky, rizika, dodavatele a compliance. Obě kvalifikace jsou na úrovni 7 NSK a autorizuje je NÚKIB.
Jiřina je zkušená lektorka a expertka na analýzu informačních systémů, procesní analýzu a kybernetickou bezpečnost. Působí jako znalec v oboru kybernetika a své zkušenosti získala na významných projektech ve veřejné správě i soukromém sektoru – spolupracovala například s Ministerstvem vnitra, Úřadem vlády ČR, Českou národní bankou či Evropskou komisí.
Specializuje se na enterprise a business architekturu informačních systémů, aplikací a služeb. Výuce se dlouhodobě věnuje jak na Univerzitě Karlově, tak v rámci profesních kurzů, kde předává praktické zkušenosti z reálných projektů.
Vybrané zkušenosti:
Provozní technologie řídí výrobu, energetiku i kritickou infrastrukturu a útočníci je cílí stále častěji. Proč v OT nestačí převzít postupy z IT a jak k řízení rizik přistupovat metodicky a v souladu s legislativou? Přinášíme hlavní poznatky.
Jednorázové proškolení lze snadno doložit, samo o sobě ale nemusí změnit chování lidí ani snížit riziko. V článku najdete, jak zaměstnance rozdělit podle rolí, zvolit vhodný obsah a formát, sestavit školicí plán a skutečně vyhodnotit, jestli školení funguje. Přidáváme i přesné rozlišení toho, co v roce 2026 ukládá česká legislativa a co je doporučená praxe.
Provozní technologie řídí výrobu, energetiku i kritickou infrastrukturu a útočníci je cílí stále častěji. Proč v OT nestačí převzít postupy z IT a jak k řízení rizik přistupovat metodicky a v souladu s legislativou? Přinášíme hlavní poznatky.
Jednorázové proškolení lze snadno doložit, samo o sobě ale nemusí změnit chování lidí ani snížit riziko. V článku najdete, jak zaměstnance rozdělit podle rolí, zvolit vhodný obsah a formát, sestavit školicí plán a skutečně vyhodnotit, jestli školení funguje. Přidáváme i přesné rozlišení toho, co v roce 2026 ukládá česká legislativa a co je doporučená praxe.
