Než útočník pošle první podvodný e-mail, obvykle už ví, kde pracujete, kdo je váš nadřízený, s jakými dodavateli firma spolupracuje a kdy jste na dovolené. Nic z toho nemusel ukrást – stačilo mu poskládat veřejně dostupné informace. V článku vysvětlíme, co je OSINT, jak útočníci provádějí průzkum oběti, odkud informace berou a jak se proti tomu může bránit jednotlivec i firma.
OSINT ve zkratce
OSINT (Open Source Intelligence) je získávání a vyhodnocování informací z veřejně dostupných zdrojů – sociálních sítí, webů, rejstříků, médií nebo metadat dokumentů.
Průzkum oběti je první fáze cíleného útoku. Útočník z veřejných informací zjišťuje, koho, kdy a jakou záminkou oslovit. Oběť o tom obvykle neví, protože útočník nic neprolamuje.
Cílený (spear) phishing tvoří podle Barracudy jen 0,1 % e-mailových útoků, ale stojí za 66 % úspěšných průniků. Umělá inteligence dnes průzkum i psaní zpráv na míru automatizuje.
Obrana: omezit vlastní veřejnou stopu, ověřovat citlivé požadavky jiným kanálem, používat vícefaktorové ověřování a vzdělávat zaměstnance v tom, jak průzkum funguje.
Co je OSINT a proč není sám o sobě zlý
OSINT (Open Source Intelligence) je získávání a vyhodnocování informací z veřejně dostupných zdrojů. Patří sem sociální sítě, webové stránky, veřejné rejstříky, zpravodajské články, fotografie nebo technické záznamy o doménách. OSINT nepracuje s ukradenými daty ani s nelegálním přístupem – klíčové je slovo veřejně dostupné.
Stejné techniky přitom používají různé skupiny lidí a organizací:
Novináři a analytici ověřují fakta a odhalují dezinformace.
Bezpečnostní týmy a etičtí hackeři zjišťují, co o firmě prozrazuje internet, ještě než to najde útočník.
Personalisté a obchodníci si dělají přehled o kandidátech nebo klientech.
Útočníci si připravují půdu pro podvod, phishing nebo průnik do sítě.
Rozdíl není v nástrojích, ale v úmyslu. Pro útočníka je OSINT první a často nejlevnější fáze celého útoku.
Co je průzkum oběti a jak probíhá
Průzkum oběti je přípravná fáze cíleného kybernetického útoku, ve které útočník sbírá veřejné informace o firmě nebo konkrétním člověku, aby mohl připravit uvěřitelný podvod.
Rámec MITRE ATT&CK, podle kterého bezpečnostní týmy popisují chování útočníků, řadí průzkum (Reconnaissance, taktika TA0043) na úplný začátek útoku – ještě před první pokus o průnik. Patří do něj sběr informací o lidech v organizaci, o organizaci samotné i o jejích sítích a systémech (F5).
Pět kroků průzkumu oběti
01
Výběr cíle
Firma, oddělení nebo konkrétní člověk s přístupem k penězům, datům či systémům.
02
Mapování organizace
Kdo je kdo, kdo komu podléhá, s kým firma spolupracuje.
03
Profil konkrétní osoby
Pracovní pozice, e-mailová adresa, zájmy, styl komunikace, aktuální projekty a dovolené.
04
Hledání slabin
Uniklá hesla, zapomenuté účty, prozrazený software a nastavení e-mailové domény.
05
Příprava záminky
Příběh, který bude pro oběť dávat smysl: „faktura od dodavatele“, „změna účtu“ nebo „volá IT podpora“.
Souvisejícími tématy jsou sociální inženýrství a manipulace, která vysvětlují, jak útočníci využívají lidskou důvěru a psychologii.
Odkud útočníci informace berou
Nejčastějšími zdroji OSINT průzkumu jsou profesní a osobní sociální sítě, firemní web, inzeráty na pracovní pozice, veřejné rejstříky, úniky dat a metadata dokumentů. Jednotlivé střípky bývají nevinné; nebezpečné jsou až ve chvíli, kdy je někdo poskládá dohromady.
LinkedIn a profesní profily
Co mohou prozradit: pozice, nadřízený, kolegové, projekty, nástup do firmy.
Jak to útočník využije: ví, za koho se vydávat a koho oslovit.
Facebook, Instagram a X
Co mohou prozradit: rodina, koníčky, dovolená, místa, fotky z kanceláře.
Jak to útočník využije: osobní tón zprávy a načasování útoku na dobu nepřítomnosti.
Web firmy a tiskové zprávy
Co mohou prozradit: vedení, kontakty, dodavatelé, nové zakázky.
Jak to útočník využije: vytvoří uvěřitelnou záminku, například „navazuji na váš projekt…“.
Inzeráty na pracovní pozice
Co mohou prozradit: používaný software, systémy, interní procesy.
Jak to útočník využije: přizpůsobí útok konkrétním technologiím.
Obchodní rejstřík a veřejné registry
Co mohou prozradit: statutáři, vlastníci, sídla, propojení firem.
Jak to útočník využije: může se vydávat za jednatele a připravit podvodnou platbu.
Úniky dat z jiných služeb
Co mohou prozradit: e-maily, hesla, telefonní čísla.
Jak to útočník využije: může zkoušet hesla nebo ověřovat formát firemních adres.
Metadata dokumentů a fotografií
Co mohou prozradit: jméno autora, verze softwaru, poloha.
Jak to útočník využije: sestaví přesnější technický i osobní profil.
Proč se průzkum útočníkům vyplácí: co říkají data
Cílené útoky postavené na důkladném průzkumu jsou méně časté než plošný phishing, ale výrazně úspěšnější a pro oběti dražší.
0,1 %
Podíl spear phishingu na e-mailových útocích.
66 %
Úspěšných průniků, za kterými podle Barracudy stojí cílené útoky.
62 %
Potvrzených úniků dat, ve kterých hraje roli lidský faktor.
21 s
Medián času od otevření phishingového e-mailu ke kliknutí.
Spear phishing tvoří jen 0,1 % e-mailových útoků, ale stojí za 66 % úspěšných průniků. Podle stejné studie se mu v roce 2022 stala obětí polovina zkoumaných organizací a typická firma dostávala 5 cílených e-mailů denně (Barracuda, 2023).
Lidský faktor hraje roli v 62 % potvrzených úniků dat. Za poslední čtyři roky toto číslo nekleslo pod 60 % (Verizon DBIR 2026).
Od otevření phishingového e-mailu k zadání hesla uplyne méně než minuta. Medián do kliknutí je 21 sekund a zadání údajů trvá dalších 28 sekund (Verizon DBIR 2026).
Podvody typu Business Email Compromise (BEC) stály v roce 2025 jen v USA 3,05 miliardy dolarů. BEC je podvod, při kterém se útočník vydává za vedení firmy nebo dodavatele, aby vylákal platbu. Jde o druhou nejnákladnější kategorii kyberkriminality hned po investičních podvodech (FBI IC3 2025).
Jak umělá inteligence mění průzkum oběti
Umělá inteligence dokáže průzkum oběti i napsání cíleného e-mailu automatizovat – a výsledek je stejně účinný jako práce lidského experta. Výzkumníci z Harvardu nechali AI samostatně dohledat informace o lidech a napsat jim cílený e-mail (Heiding a kol., 2024).
88 %
AI sestavila přesný a použitelný profil v 88 % případů, jen ze zdrojů dostupných na internetu.
54 %
Lidí kliklo na odkaz v takovém e-mailu – stejně jako u e-mailů od lidských expertů. U obecného phishingu to bylo 12 %.
50×
Automatizace může podle autorů zvýšit ziskovost phishingu až padesátkrát.
FBI navíc v roce 2025 poprvé sledovala AI jako samostatnou kategorii a evidovala přes 22 000 stížností se ztrátami 893 milionů dolarů (FBI IC3 2025). Osobní, „na míru“ napsaný podvod tak už není výsadou profesionálů.
Jak vypadá průzkum oběti v praxi: modelový scénář
Následující příběh je smyšlený, ale skládá se z kroků, které se v reálných incidentech opakují. Ukazuje, že útočníkovi na přípravu podvodu s platbou stačí pár dní čtení veřejných profilů.
PONDĚLÍ
Výběr cíle
Útočník si na LinkedInu najde účetní střední výrobní firmy. Z profilu zjistí jméno finanční ředitelky i to, že firma nedávno získala zakázku v Německu.
ÚTERÝ
Mapování firmy
Na webu firmy dohledá formát e-mailových adres (jmeno.prijmeni@firma.cz). V tiskové zprávě najde jméno nového zahraničního partnera.
STŘEDA
Profilování osoby
Na Instagramu finanční ředitelky vidí fotku z letiště s textem „Konečně týden u moře!“.
ČTVRTEK
Cílený podvod
Účetní dostane e-mail z adresy, která se od ředitelčiny liší jedním písmenem. Ve zprávě stojí, že ředitelka je na cestě, partner z Německa změnil bankovní účet a fakturu je třeba zaplatit ještě dnes.
Jak se bránit OSINT průzkumu
Průzkumu nelze úplně zabránit, ale lze ho výrazně ztížit: omezit, co o sobě zveřejňujeme, ověřovat citlivé požadavky jiným kanálem a naučit lidi poznat, když se veřejné informace obrátí proti nim. Část informací o sobě i firmě zveřejnit musíme – jde o to, aby z nich nešel snadno složit uvěřitelný příběh.
Co může udělat každý zaměstnanec
Udělejte si OSINT sami na sebe. Vyhledejte své jméno, e-mail a telefon a podívejte se, co by našel cizí člověk.
Zkontrolujte úniky dat. Ověřte, zda vaše e-mailová adresa nefiguruje v únicích dat, například přes službu Have I Been Pwned, a změňte hesla, která se mohla dostat ven.
Nesdílejte informace o nepřítomnosti v reálném čase. Fotky z dovolené počkají, až budete zpět.
Omezte viditelnost profilů. Zvažte, kdo opravdu potřebuje vidět vaše kontakty, rodinu a polohu.
Všímejte si zpráv, které „sedí až příliš dobře“. Znalost vašich detailů neznamená, že je odesílatel důvěryhodný.
Co může udělat firma
Pravidelně auditujte vlastní veřejnou stopu. Kontrolujte web, inzeráty, tiskové zprávy, profily zaměstnanců i metadata zveřejněných dokumentů.
Nastavte ověřování citlivých požadavků jiným kanálem. Zejména u plateb, změn bankovních účtů a přístupů.
Používejte vícefaktorové ověřování (MFA). Díky němu samotné uniklé heslo nestačí k přihlášení.
Stanovte jasná pravidla pro sdílení pracovních informací na sociálních sítích. Inspiraci pro správu firemních účtů nabízí doporučení NÚKIB pro správu sociálních sítí.
Vzdělávejte zaměstnance. Nejen v rozpoznávání phishingu, ale i v tom, jak útočník k informacím přichází. Kdo pochopí průzkum, sdílí uvážlivěji.
CO SI Z TOHO ODNÉST
Útok začíná dřív, než si ho všimnete
Každý cílený podvod má svou přípravnou fázi a ta se odehrává na veřejném internetu. Čím méně toho útočník najde, tím hůř se mu skládá uvěřitelný příběh. A čím lépe zaměstnanci chápou, jak OSINT a průzkum oběti fungují, tím dřív poznají, že zpráva „na míru“ je ve skutečnosti past.
AKADEMIE KYBERBEZPEČNOSTI PUMPEDU
Zjistěte, co by o vaší firmě našel útočník – dřív, než to udělá on.
Za 3 hodiny přímo u vás ve firmě projdeme s vaším týmem, jak vzniká digitální stopa, jak útočníci staví záminky a jak je včas rozpoznat.
KURZ 01
Sociální sítě a digitální stopa
Jaké informace o sobě a firmě zveřejňujeme a jak mohou být zneužity.
KURZ 02
Sociální inženýrství a manipulace
Jak útočníci využívají lidskou důvěru a jak rozpoznat manipulativní jednání.
OSINT (Open Source Intelligence) je získávání a vyhodnocování informací z veřejně dostupných zdrojů, jako jsou sociální sítě, weby, veřejné rejstříky, média nebo metadata dokumentů. Nepracuje s ukradenými daty ani s nelegálním přístupem.
Je OSINT legální?
Sběr veřejně dostupných informací je sám o sobě legální a běžně ho využívají novináři, analytici i bezpečnostní týmy. Problém nastává, když jsou takové informace zneužity k podvodu, manipulaci nebo kybernetickému útoku.
Co je průzkum oběti?
Průzkum oběti je přípravná fáze cíleného útoku, ve které útočník z veřejných zdrojů sbírá informace o firmě nebo konkrétním člověku, aby mohl připravit uvěřitelnou záminku. Oběť o průzkumu obvykle neví, protože útočník do jejích systémů nijak nezasahuje.
Jak zjistím, co o mně internet ví?
Vyhledejte své jméno, e-mail a telefonní číslo ve vyhledávači, projděte nastavení soukromí na sociálních sítích a ověřte přes službu Have I Been Pwned, zda vaše e-mailová adresa nefiguruje v únicích dat.
Jak AI mění průzkum oběti?
Umělá inteligence dokáže sběr informací o oběti i napsání cílené zprávy automatizovat. Podle studie Heidinga a kol. (2024) sestavila AI použitelný profil v 88 % případů a na odkaz v jejích e-mailech kliklo 54 % lidí – stejně jako u e-mailů od lidských expertů.
